Rusko...: července 2013

Chtělo by se až říci, že je to bohem zapomenuté a civilizací opomenuté místo.... Pouze prašné cesty, po kterých volně pobíhají kravky a kozy, neprobíhá tu nová výstavba, neexistuje tu kriminalita, netknutá příroda, klid a ticho... ovšem pokud existuje Bůh, tak bude asi tady. Centrem ostrovů je mužský klášter, který je prostě středobod všeho a všech.
Jedna legenda praví, že je tu tolik ostrovů, jako je dní v roce, ovšem je jich tu prý víc, kolik přesně ale nevím... Těch hlavních větších ostrovů je šest a na ostrovech je kolem 200 malých ledovcových jezer. Jezera jsou mezi sebou propojena. Voda je naprosto čistá a samozřejmě sladkovodní. Pak tu také najdete rašeliniště a močály, kde se velmi daří komárům, což pocítíte ihned po příjezdu. Jedno velké plus, nejsou tu hadi. Terén je rovinatý, nejvyšší kopec (na Velkém Soloveckém ostrově) má kolem 86 m a ten tu opravdu „vyčnívá“ :-D Je to hora Sekyrnaja s poustevnou a majákem.

Solovki se nacházejí 164 km od Polárního kruhu. Rozloha Velkého Soloveckého ostrova je 248 km². Druhým největším je ostrov Anzer s rozlohou 47 km². Dalšími ostrovy jsou Malá a Velká Muksalma a Malý a Velký Zaječí ostrov, které mají dohromady plochu už jen kolem 20 km².

Už v přístavu jsem se potkala s lidmi z Polska, což byla obrovská výhra pro mě. Jsou to super lidi s cestovatelským duchem, takže jsme se hned byli na jedné vlně. Měli zajednaný čtyřlůžák v hotelu, takže jsem se k nim přidala, vyšlo to levně mně i je:) Prozkoumání centra nedalo moc zabrat – klášter, obchod, restauračka, pár domků, suvenýry samozřejmě, pošta, letiště.... druhý den jsme se vydali na ostrov – Malý Zajecký (název pochází zřejmě od toho, že se tam při špatném počasí dalo „zajet“, se zajcema to nemá nic společného). Bylo 10 stupňů, pochmurno, trochu mlžilo... na ostrově je tundra. Takže atmosféra neopakovatelná. Ještě, když víte, že na tomto ostrov sloužil lágr pro ženy. A kdo se na tento ostrov dostal, už se domů nevrátil, zvláště za dob tubery.... Na ostrově se nacházejí labyrinty. Jejich pravý význam není objasněn. Hypotéz je hned několik. Od lovení ryb při zvedání se hladiny moře až po labyrinty pro duše, které v nich měly zabloudit, když člověk zemřel (aby neznepokojovaly život živých). Povídání průvodce bylo asi na hodinu, my tam mrzli, on byl v košili a větrovce, no neva :D Je tam malá kaplička dnes, dvě malé budovy zděné a toť vše. Potkali jsme i pár mnichů a řeknu vám, z těch chlapíků jde strach, aspoň na mě tak působí.
Chtěla jsem i na velký ostrov Anzer, ovšem turisti tam mohou jen v úterý a ve čtvrtek. V pondělí, středu a pátek tam mohou mniši, v sobotu a neděli je „zavřeno“ úplně. Místní mniši nechtějí být rušeni a turisty nemají v lásce. Nemohou plnohodnotně rozjímat. A já prozkoumávat. Takže je taky nemám v lásce. Jsme si kvit. :-P
Také jsme si pronajali džíp, projeli jsme co se dalo. Jelo se maximálně 35km/hod a i tak jsem občas měla smrt v očích :D Na cestách jsou obrovské výmoly, kaluže, klacky, šutry.. Holt, žiju ve městě, tohle v šalině nezažijete :-D Týpek si řekl 2000 rublů za 3 hod, což pro 4 lidi je snesitelný,a zastavil vždy, když Evropani chtěli fotit nebo rozjímat :D
Min jednou denně jsme zašli do místní restauračky na jídlo. Pivo jen láhvové a moc na výběr neměli, ovšem co byste chtěli jíst na ostrově jiného, než ryby??.. Za 200kč tam člověk pořídil plnohodnotný oběd, což na ostrov není špatné, i Moskva je horší. Dováží tam suroviny lodí nebo v zimě vrtulníky (1 tuna potravin za 100 000 rublů). Celkově potraviny jsou drahé, holt se musí zaplatit ten luxus, žít na ostrově. Domy tam jdou prý na dračku a lidé žijící v Moskvě jsou prý ochotni tam kupovat domy za jakoukoli cenu... Jde o lokalitu – čisté prostředí, klid, příroda a jsou tu blízko k Bohu. Tak nám to bylo řečeno..
Na ostrově žije trvale okolo 1 000 lidí, nejvíce to bylo v roce 1999 – 1 500 lidí. Moc nechápu, jak se tu dá uživit, ale lidi vypadali spokojeně.
Já tam nechytla signál ani internet (turisti to nepotřebují na těch pár dní! :-D)... Simku si tu člověk může koupit jen s ruským pasem, nechápu...
Také jsme absolvovali exkurzi v klášteře. Čekala jsem klasickou hodinku, max hodinu a půl. No tak prohlídka trvala 3 hodiny! (Do kláštera se může jen s šátkem a dlouhou sukní.) Faktem je, že průvodkyně povídala pěkně, zajímavě a hezky artikulovala. Pokud by tomu tak nebylo, asi bych utekla po hodině, byla mi zima... Klášter má hodně spletitou a složitou historii a radši si otevřete strýčka Googla, protože je to opravdu na dlouho. (Osídlení se datuje od roku 1429, kdy byl krátce poté založen klášter. Od roku 1923 koncentrační tábor a od roku 1939 vojenská základna. V roce 1974 zde bylo vyhlášeno chráněné území a od roku 1992 jsou ostrovy také památkou světového kulturního a historického dědictví UNESCO.) Jediné, co mi tak utkvělo nejvíce v paměti je, že i sám klášter fungoval jako vězení. Za své prohřešky se sem posílali lidi z Moskvy a Petrohradu už v dávné minulosti (ty se však vraceli domů po splnění trestu) a potom to byl nejhorší prakticky „koncentrační tábor“.... Heslem bylo, že z vězňů se musí všechno dostat za první tři měsíce, potom už jsou nepoužitelní... Sešli se tu všichni nepohodlní, co už se neměli vrátit domů... v kobkách buď byla taková zima, že nemohli přežít déle než půl roku a nebo měli „štěstí“ a dostali se pod sušírnu obilí, ovšem tam je zase skoro zaživa sežraly krysy...

Ročně sem míří tisíce turistů, to ovšem neznamená, že by místní uměli alespoň anglicky, nebo věděli co se kde nachází na ostrově. Jsou to stejní ignoranti jako ti ostatní v celém Rusku. Než jsem se dozvěděla, jak se dostat na „Damba“, tak jsem si radši koupila mapu. Od kláštera je to 10 km polní cestou, kde neprojedete ani džípem, protože se tam nachází bažiny a třeba metrová díra na cestě... Ale na kole v pohodě relativně. (Půjčila jsem si ho v místní půjčovně za 400 rublů na 24 hodin, dostala jsem 100 rublů slevu, že jsem uměla „hezky rusky“ :D) Damba je spojovací hráz mezi Velkou Muksalmu a Velkým Soloveckým ostrovem, kterou postavili sami mniši. Celkem zajímavé místo. Celkově ta cesta tam i zpět byla dost zajímavá. Toliká zvířat na jednom místě jsem snad ještě nezažila. Navíc ta příroda samotná byla naprosto úchvatná. Na Velkém Muksalmu se mi snažil někdo vyděsit v polorozpadlém baráku, který se opravoval, opravdu geniální zábava místních, takže jsem vzala kolo a vypadla... Ve vodě je spousta ryb, viděla jsem dokonce i vodního hada (nebo jak se mu říká).

Místní letiště je dřevěné a popravdě, nevzbudilo u mě moc důvěry :D Navíc ta kaplička vedle něho, pokud si to dobře pamatuju, dloužila něco jako márnice (dále od kláštera) v době tyfu, aby se nenakazili ostatní. To hned dodá odvahy :D

V klášteře teď funguje pekárna a výrobky si můžete zakoupit hned tam nebo kousek od pošty. Byli jsme tam často :D

Na ostrově funguje jedna cestovní kancelář a pokud chcete na ostrovy, musíte zaplatit požadovanou cenu, jinak se tam nedostanete. Bez průvodce je někde i vstup zakázán. Ceny nejsou nijak přemrštěné, aspoň že tak.... Malý ostrov 550 rublů, velký – Anzer 1200 rublů – 12 hodin.

Ubytování seženete kdykoli, místní si tím přividělávají, takže pokud nemáte dopředu zamluvené ubytko, nevadí. O ceně se už musí smlouvat. Myslím že těch 1000 rublů za noc je tak adekvátní pro toto místo, ale budou chtít víc. Místní nejsou moc komunikativní, asi mají věčných turistů plné zuby, já se jim nedivím. Ovšem pokud a je turismus živí, možná by to chtělo trochu jiný pohled na věc.... těžko říct, nežiju tam, nemám jejich pohled na věc. My jsme bydleli v hotelu, fungl nový, v pohodě zařízený a majitelka je super ženská s rozumným pohledem na věc. Tvrdá manažerka, která ale nezapomněla, co je to lidskost. Doufám, že jí to vydrží:) (4lůžko – 3400 rublů/noc).

Lodě plují na ostrov z města Kem 2 hodiny – v 9 ráno a v 11, obráceně ve 4 odpoledne a 6. Pak už jen vrtulník... Lístek vyjde na 1600 rublů tam a zpět – opět na pas. V sezóně si ho chce zabukovat. (Lze doplout ještě z města Sortavala – 4 hodiny.) Budou chtít nejlépe cash (všude na ostrově), a pas prostě uplně na vše snad krom potravin. Solovki jsou pod neuvěřitelnou kontrolou. Vlak ze směru Petrohrad - Kem navazuje na loď, což je obrovská výhoda. Na Balám vlaky ani autobusy nenavazují a prostě vás to donutí využít služeb cestovky. Cena vyjde relativně stejně, ale.... prostě ale.

Tohle bylo jen velmi ve stručnosti a rychlosti, objektivně popsat tyto ostrovy by bylo na mnohem a mnohem, takže jak již jsem říkala, otevřete ještě google;) Pro mě to byl jeden z největších zážitků z Ruska...