úterý 23. října 2012

Jak si tu hraju na studenta v knihovně:)








Omlouvám se dopředu za chyby... Toto je rukopis z 16. století, Tripalagion - bohoslužby na jeden měsíc. Zde se ještě nepsaly mezery ani mezi slovy ani mezi větami, takže jste museli bejt celkem zběhlý, aby jste si početli:)



17. století - Древнерусские повести - zde se už občas objevily mezery (snad mezi větama)



 Tohle je Tibetská kniha - budhistická. Rok 663 - 1737 (malý rozkol:-D). Do dřeva se vyryly texty a ty se potom otiskly na papír. Používalo se měkké dřevo, takže jedno "tiskátko" :) vydželo max 600 výtisků...






Těm velkým zdobeným písmenům se tu říká BUKVICA.



Tahle malá knížečka - Заговоры - je magická. Nosí majiteli štěstí a je jedno, jestli jste voják a má vám zachránit život nebo student a má vám zachránit prázdniny...:)
Tohle je zrovna - Заговор на кров - měla ochránit vojáka ve válce...



Další ukázky...



Tahle kniha se jmenuje Margarit - Маргарит. Byla napsána roku 1641. Má dřevěné desky obalené v kůži. Dochovala se úplně celá, což není bohužel obvyklé. Vykoupili ji od nějaké bábušky, která za ty peníze dala postavit kapličku..... Tomu černému "obrázku" se říká Zastávka - Заставка a také se tiskla... a to červené je Sokralnye značenie - Сокральные значение - těžko se v tom čte, je to málo čitelné a ještě obsahují titly...často se tam skrývaly šifry. Dole v rohu na každém listě bylo někdy napsáno po jednom písmenu. Pokud jste to přečetli po stránce, mohla vám z toho vznikout celá věta. (např: Tuto knihu napsal.... a byla darována...)


Nesvačili na tom, to je vosk, četli při svíčkách...


Tohle je hodně zajímavá kniha. Pochází z 19. století. Je napsána až neobvykle pěkným písmem a barevně. Papír je ruční a byl velmi drahý. Číst v této knize je velmi složité, obsahuje irmalogi - ирмалоги, což je takovej zpěvník, ale bez not. Tato kniha je velice cenný kousek univerzitní knihovny... (Jestli se nepletu, je to Rukopis Vygovskovo)





No nevypadám chytře?? :-D


Už Vás nebudu trápit.. pro mne velice zajímavé odpoledne v knihovně. Alespoň k něčemu mi je ta staroslověnština...

Děkuji za pozornost a máte padla :-D

středa 10. října 2012

Večerinka


V sobotu jsem byla pozvaná na večerinku mladou spisovatelkou a žurnalistkou Irinou. Možná o ní budu psát diplomovou práci. Což teda nevím, jak všechno zvládnu, protože už teď mám pěkně naloženo ze školy. Probouzím se s Puškinem, usínám s Gorkim a mezi tím se učím staroslověnsky...
Nicméně tedy v sobotu (6. října) okolo 9 mě vyzvedli a jelo se na pláž k jezeru. Přelezl se rozbitej plot a už tam na nás čekalo okolo 15 lidí, slavili se něčí narozeniny. Lidi okolo 30 let a výše. Někteří dost ošklivý lidi (pardon), směsice opravdu různorodá. Námořníci, motorkáři, učitelé, bankéři u jednoho ohně.... Všichni měli zájem se se mnou seznámit. Dalo mi docela práci zavolat si taxík a dostat se včas na kolej... Ale byl to příjemný večer, zpívalo se, pilo se (spíš ostatní pili, pivo je tu opravdu, opravdu ale opravdu hrozný a vodka, no někdy příště, třeba......takže až se vrátím, moje opice vám nedá moc práci:-D) Poznala jsem nový lidi a dokonce jsem měla soukromou prohlídku vcelku velký lodi. Kajuty, sprchy, pračka, sauna, řídící kabina, strojovna, všechno. Popravdě, měli mají lepší vybavení než my tady na koleji. Tu pračku jim fakt závidím, dneska jsem ručně prala ponožky a jako tuto činnost opravdu „miluju“, neumím si představit nic zábavnějšího...

Cestou zpět jsem byla k taxíku doprovozena, naštěstí, protože jsem zakopla jsem o ten rozbořenej plot, rozplácla jsem se jak široká, tak dlouhá a ještě jsem si roztrhla kalhoty!Nutno podotknout, že já se tam tak neohrabaně pohybovala v botaskách, ostatní holky v podpatečkách a na pohodičku. Udělala jsem ostudu, nám českým holkám, pardon:-D Takže si budu hrát na švadlenku. Kdybych byla opilá, tak se mi to nestane, to mám za svoji střízlivost:-D


V pondělí je každý podrážděný...
Ráno vstanu a sotva co protřu oko, se na mě vrhne socialistická uklizečka v zástěře, co kdysi bývala modrá. Rozcuchané vlasy, vykulené oči a zlatý zuby, co se zubař uplně netrefil na to pravé , to vše jen podtrhuje její autoritu. Začala na mě ječet, že mě vykopnou z koleje, páč jsem neuklidila kuchyň. Měla jsem přece večer vysačku na klice! Hmm... ta vysačka se tam objevila teprve ráno a bohužel jsem neměla tucha, co znamená. Teď už to vím a čeká mě úklid zasviněný kuchyně dnes večer. Moooc se těším... (Jo když na mě tak řvala ta uklizečka a já nechápala, co po mě chce, tak mě prostě čapala a táhla mě do pokoje nějakýho kluka, co tu je vedoucím patra:-D jako fajn, já ještě v pyžamu – tílko a šortky. Už jste se někdy prali s uklizečkou? Já dnes ráno.... Mě nikdo polonahou tahat po cizích pokojích nebude, mě teda ne!)

Přijdu do školy a jdu do mezinárodní kanceláře, protože ještě neodeslali Exchange learning agreement do Finska, což by mohl být velký problém. Ale vzhledem k tomu, že to závisí na ruské byrokracii a ne jen na mě, tak snad budou mít ve Finsku pochopení, že jsem se zdržela skoro 3! týdny....bože.
Přijdu tam a ženská, co to má na starosti, se hodila s dítětem marod. Super. Načež si mě k sobě pozvala podřízená téhle ženské (už jsem o ní mluvila, blondýna, co si žehlí s vlasama i mozek... a jen tak mezi řečí, začíná pěkně kynout, tímto způsobem se v Rusku nevdá:-D) Začala že ve čt musím jít na testy HIV (1000 rublů), musim zaplatit nové visa (1000 rublů), musim odevzdat 6 fotek (300 rublů) a musim si zaplatit ruské pojištění! Za jakou sumu ještě nevím. Ptám se jí, na co pojištění, když už mám dvě. Snažila jsem se z ní dostat jen logické vysvětlení. V kanceláři, kde sedí ještě dvě kancelářský, ze mě udělala bučící mlékodávající zvíře, které se stále ptá na nějaké hlouposti (přesné časy, za co dávám své peníze, proč musím testy HIV, když jsem dárce krve, kde je soukromá klinika, kde si můžu prodloužit isic...) všeho se bojím a nechci za nic platit. Vysmála se mi přímo do obličeje a že prý jestli si to chci ověřit, ať si jdu, kam chci.. Takhle strašný chování jsem už dlouho nezažila a tímto způsobem se mnou mluví pokaždé. Nejsem Finka, nejsem Francouzka, nejsem Angličanka a už vůbec Američanka, tak ať si políbím sedací část těla, že... Přemýšlím, jestli si stěžovat vedoucí nebo rovnou ve Finsku. Nejsme žádná onuce, aby se mnou takto mluvila.

No prostě úžasné pondělí! A navrh ke všemu je sanitární den, takže se ani neosprchuju! :-D

10 nej, proč by si Rusko nemělo hrát na Evropu!


  1. Po použití WC si nemyjí ruce.
  2. Nevědí, co nebo kdo je dyslektik.
  3. Nemůžete si nastavit, jak moc má hřát radiátor, takže věčně chcípáte vedrem.
    (Vsadím se, že v zimě budu chcípat zimou.)
  4. Na kolejích si perete ručně, pračka je zbytečný nadstandart Evropanů.
  5. Bez pasu si nekoupíte ani sim kartu.
  6. Studentům nedávají slevy na vlak ani na autobusy, o svátcích ceny ještě navyšují.
  7. Polovina produktů v obchodech je narvaná takovejma konzervantama, éčkama a nevím čím, že ve výsledku jíte jen gumu s chemií.
  8. Nemají linkované sešity.
  9. Nemají korkový nástěnky.
  10. Běžně tu kouří desetileté děti.

Rusko je země nekonečných možností. Co to znamená? Že každý den se Vás snaží nasrat nekonečně mnoho lidí. Do toho hnusná zima, ještě hnusnější město a nakonec máte dvě možnosti – buď začnete chlastat vodku, nebo si nasadíte sluchátka s neruskou hudbou a jdete si radši zaběhat, vydat ze sebe ten všechen vztek...

Mám pocit, že tu funguje takové pravidlo. Pokud se vám něco povede a máte malý pocit úspěchu, čeká vás za to „dva kopance“.
Lidi se tu vůbec neusmívají. Myslela jsem si, že v tomto mají Češi takové prvenství, ale to jsem se opravdu pletla. Na ulici, v univerzitě, v obchodech...všude zamračený lidi.

Každá mince tu má dvě strany. Ano, natalita se tu opravdu podporuje to až do takové míry, že pokud žena otěhotní, tak mateřskou jí platí zaměstnavatel, nikoli stát. Takže který normální zaměstnavatel přijme ženu, když může zaměstnat muže? Seďtě doma a roďte...
Už rok tu existuje zákon, (řekla bych obnovený zákon), pokud se už přihodí, že žena přijde do jiného stavu a chce jít na potrat – musí jít k psychologovi, tam mu objasnit, proč rozmýšlí tímto směrem. On jí ukáže fotku z ultrazvuku, kterou jí milostivě věnuje a pošle jí na 14 dní domů, aby si to dobře rozmyslela. Teprve po tomto se může přistoupit k potratu, ovšem ještě za předpokladu, že jí manžel podepíše papír, že o tom ví a že s tím souhlasí... Nepřipomíná vám to něco? Vítejte v minulosti...

Prakticky je tu vypočítáno, že v Rusku každou půlhodinu tu zemře jedna žena. Muž ji ubil. Stát s tím nic nedělá, to je jejich věc. Do jejich rodinného života jim nemá nikdo co kecat, že... Přijďte, až váš zabije... Víc žen tu zemře ubitím než např. při autohavárii.

Takových věcí je tu spousta. Soucítím s těmito ženami, musela jsem vás o tom spravit. Ale tímto končím a nebudu o takových věcech psát. Jsem tu kvůli studiu, ne jako novinářka.

Kolej...









Tak toto vše jsem opustila, abych:....





Vyfotit kukan i s kolejbábou jsem si prostě nedovolila :-D



Napravo oblíbená hra Mafie, kterou se mládež zaobírá v sobotu večer a nalevo si studenti podepisovali podmínečné vyloučení za porušení řádu, asi 20 lidí....



Já to neumim otočit:-D



Pohled od dveří...

Pohled od okna...
Kdo najde nezdravou věc, má u mě panáka...

Co dodat...
Tento jediný sušák slouží pro celé patro...

Dlouho jsem nepsala, jelikož jsem neměla internet.. Přestěhovala jsem se 23. září, že.. Internet se má povést snad už 9. října. Tak snadné to je:-D V jedné místnosti může být na kabelovej net připojem jen jeden člověk, což si samozřejmě zařídila bábuška pro sebe a já si musim zaplatit router za 1550 rublů. Proč tu mají tak debilní systém, když to vůbec není potřeba, nechápu. Ale tady se prostě nemůžete ptát proč nebo jak...

Nu, stěhování až na pár drobností proběhlo vcelku v pohodě, když pominu to, že lilo jako z konve, tak se rozhodla zavolat si taxík. To se podařilo asi po hodině a půl snažení. 140 rublů (90kč) a nemusela jsem se vláčet po městě s báglama. Je fajn, že si cenu stanoví předem, protože taxikář nemohl najít kolej a cestu jsem měla s okružní jízdou :D

První, co na koleji uvidíte, jsou kolejbáby, které mají na starosti jen to, že sedí v kukani a pouští studenty dovnitř a ven. Ovšem to je tak namáhavá činnost, že si někdy musíte počkat nějakou chvíli, než se kolej bába uráčí otočit sedací část těla na židli a zmáčknout čudlík, aby člověk mohl projít. Nevadí, já mám času dost, že...

Ale pozor, měla bych dostat elektronickou kartu! tady v Rusku... No hned po tom, co jsem přijela, tak jsem dostala pokoj asi u největší exotky na koleji, té „slečně“ je 51 let a studuje něco s chemií... Chápu, co ji vedlo dál studovat, umřelo jí dítě na rakovinu, našla si prostě nový cíl v životě, ale chudák já... Zmínila jsem se, že nevim, kde je tu nějaké fit centrum, bazén, nebo něco tak, jako bych ji nahrála na ruku. Ráno v 8 hodin byl budíček a šlo se do tělocvičny! Bábuška se tam klátí v rytmu disco s prvkama nevim čeho, pak posilování a posilování... ze mě tam cáká pot, bábuška se mě potlemuje, páč ona si jen rozhejbává kosti, zatímco já už stihla min dvakrát umřít. Načež mě půl hodiny po cvíču nedovolila se napít, páč to není zdravý... No nemám já super spolubydlící?!

Upozorňuju, že bylo zrovna pondělí, takže sanitární den, takže neteče voda... Fakt super, dlouho jsem se nemyla v umyvadle, ale při troše dřiny, jde to:-D Jinak sprchy jsou v provozu od 6 do 9 ráno a pak až od 12 do 11 v noci... Vcelku čistý, v přízemí (já jsem na 3. patře)... Záchody jsou na patře, společný na rozdíl od sprch, takže to chce vždy dávku odvahy si dojít na WC...

Vzhledem k tomu, že bábuška studuje chemii, každé jídlo prochází drobnohledem. Což ve výsledku znamená, že se v naší lednici nachází jen zelenina, ovoce, kaše a občas palačinky. Nechápu, jak může tímto drobnohledem projít něco jako majonéza, ale je tam... Nicméně nejí maso a lehce mi naznačila, že ho v lednici nechce. Chipsy se tu prostě nacházet nesmí a alkohol je tu sprostý slovo. Kolem a dokola je to vcelku v pohodě ženká, ale přeci jen už jí je padesát a na koleji nemá, co dělat. Má svý vrtohy a není jich málo. Nic mi tu neříká pane a silně mi to dává najevo, na druhou stranu nechce, abych si něco kupovala, protože už teď se sem nevejdeme. A teď mi poraďte, jak přežít a nezabít........

Naštěstí se tu nacházejí i normální lidi, respektive holky. Náhoda dala tomu, že spolu chodíme na některý hodiny a bydlí naproti mně. Ještě jedna slečna bydlí nade mnou, ta je hodně evropská (díky bohu) a lidi ve škole už se taky začínají bavit...

Že jsem evropanka, na mě poznají asi vždy. Na půlkilometrových podpatkách do školy prostě chodit nebudu a skoro večerní šaty mi prostě přijdou přehnaný na normální vyučování:D Chápu, že pánům by se to určitě v Čechách taky líbilo, kdyby holky chodily jen v sukních, šatech, upnutých jeans, podpatky, ale.... Make-up a líčení tu mají asi pernamentní, účesy od holiče. Kdy ty holky stávaj, aby stihly vyučování od 9, netušim...

Asi je to kvůli chlapům všechno. Těch normálních je prostě málo a všechno tu běží tak trochu postaru... Co jsem pochopila, tak holka, která se nevdá do 27, tak už má prostě po záruce, takže se holky otáčej, aby ulovily nějaký pohledný, bohatý kousek, co smýšlí evropsky a nechlastá. Některý se chtěj vdávat už po vejšce, pokud je za koho a stále se tu řeší otázka, jestli půjde do práce nebo zůstane ženou v domácnosti, s vysokou školou! Pokud zůstane doma, tak si to prosadil chlap. Páč holky už nechtěj zůstat nezaopatřený a už ani nechtěj rodit. Ničí si tělo, postavu, peníze tu vůbec žádný nejsou... A tak se Ruská federace rozhodla, že podpoří natalitu a pokud tu žena má druhé dítě, dostane 400 000 rublů a kojenecká strava je zdarma. Tento program má fungovat do roku 2016, pak se uvidí...

Stejně jako v Čechách, se nikomu moc nechce do školství a gor na základky. Jsem mezi filologama, takže ty moc variant nemají a učení není zas tak špatná varianta pro ně. A pokud se tu mladý člověk rozhodne, že teda opravdu půjde učit a ne do města, ale do malých měst nebo vesnic, tak opět nastupuje sociální systém a učitel-učitelka dostane 400 000 rublů a byt má úplně zadarmo nebo neplatí za energie. Musím říct, že tato informace mě vcelku překvapila...

Věčné téma studentů tu je, jakou známku dostali a jakou chtějí dostat. Bavíme se pjaťorkách, neboli o jedničkách. Trochu jsem si myslela, že jsou blázni a šprti, ovšem až do té chvíle, než jsem zjistila, že hodně studentů na VŠ tu přežívá jen na stipediích a pokud máte „pjaťorky“, stipendium je 2x větší. Za pjaťorky to je něco okolo 5000 rublů asi. Stipendium dostávají každý měsíc. Za kolej platí okolo 200 rublů (150 kč). Systém tak musí být nastavený, jelikož rodiče tady prostě nejsou schopný podporovat děti na VŠ. (Tímto způsobem to jde, pokud se student dostane na VŠ přes zkoušky a dostane „nad čaru“, ti, co jsou pod čarou, musí už platit za VŠ, víc za kolej a podobně, ale o tom nic moc nevím ještě...)

Jeden příklad za všechny, studuje tu slečna, je jí 20 let, nikdy nebyla v Evropě, prakticky ani mimo svůj rajón. Nevím, jak moc se učí, ale myslím, že nikdy nedostala nic horšího než je „pjaťorka“. Víno ochutnala a dokonce jednou si srkla i piva! Není si uplně jistá, jestli jí přítel nechá jít do práce (jít učit) až si ho veme. Chtěla by na Erasmus, ale neví, jestli je schopná riskovat, že jejího pana úžasného tady zatím někdo neklofne a jestli jí to vůbec dovolí, někam jet... Právě si žádá o nějaké sociální stipendium. Její máma je samoživitelka. Má ještě bratra, který taky studuje. Nevím, kolik si vydělává teď, ale dva roky nazad si vydělávala 5 500 rublů!! a to jako kuchařka ve školce. (3500kč). Bydlí na vesnici, takže asi s velkýma problémy jsou schopný přežít, otázka je, jakým způsobem.. Domů z koleje nejezdí, má to domů 4 hodiny vlakem, je to moc drahý. Co dodat?

No jinak na koleji mohou žít i studentské páry, kterým se povedlo miminko, takže krom tvrdýho rocku tu slyšíte v noci i dětský pláč.