V
sobotu jsem byla pozvaná na večerinku mladou spisovatelkou a
žurnalistkou Irinou. Možná o ní budu psát diplomovou práci. Což
teda nevím, jak všechno zvládnu, protože už teď mám pěkně
naloženo ze školy. Probouzím se s Puškinem, usínám s Gorkim a
mezi tím se učím staroslověnsky...
Nicméně tedy v sobotu (6. října) okolo 9 mě vyzvedli a jelo se na pláž k jezeru. Přelezl se rozbitej plot a už tam na nás čekalo okolo 15 lidí, slavili se něčí narozeniny. Lidi okolo 30 let a výše. Někteří dost ošklivý lidi (pardon), směsice opravdu různorodá. Námořníci, motorkáři, učitelé, bankéři u jednoho ohně.... Všichni měli zájem se se mnou seznámit. Dalo mi docela práci zavolat si taxík a dostat se včas na kolej... Ale byl to příjemný večer, zpívalo se, pilo se (spíš ostatní pili, pivo je tu opravdu, opravdu ale opravdu hrozný a vodka, no někdy příště, třeba......takže až se vrátím, moje opice vám nedá moc práci:-D) Poznala jsem nový lidi a dokonce jsem měla soukromou prohlídku vcelku velký lodi. Kajuty, sprchy, pračka, sauna, řídící kabina, strojovna, všechno. Popravdě, měli mají lepší vybavení než my tady na koleji. Tu pračku jim fakt závidím, dneska jsem ručně prala ponožky a jako tuto činnost opravdu „miluju“, neumím si představit nic zábavnějšího...
Nicméně tedy v sobotu (6. října) okolo 9 mě vyzvedli a jelo se na pláž k jezeru. Přelezl se rozbitej plot a už tam na nás čekalo okolo 15 lidí, slavili se něčí narozeniny. Lidi okolo 30 let a výše. Někteří dost ošklivý lidi (pardon), směsice opravdu různorodá. Námořníci, motorkáři, učitelé, bankéři u jednoho ohně.... Všichni měli zájem se se mnou seznámit. Dalo mi docela práci zavolat si taxík a dostat se včas na kolej... Ale byl to příjemný večer, zpívalo se, pilo se (spíš ostatní pili, pivo je tu opravdu, opravdu ale opravdu hrozný a vodka, no někdy příště, třeba......takže až se vrátím, moje opice vám nedá moc práci:-D) Poznala jsem nový lidi a dokonce jsem měla soukromou prohlídku vcelku velký lodi. Kajuty, sprchy, pračka, sauna, řídící kabina, strojovna, všechno. Popravdě, měli mají lepší vybavení než my tady na koleji. Tu pračku jim fakt závidím, dneska jsem ručně prala ponožky a jako tuto činnost opravdu „miluju“, neumím si představit nic zábavnějšího...
Cestou zpět jsem byla k taxíku doprovozena, naštěstí, protože jsem zakopla jsem o ten rozbořenej plot, rozplácla jsem se jak široká, tak dlouhá a ještě jsem si roztrhla kalhoty!Nutno podotknout, že já se tam tak neohrabaně pohybovala v botaskách, ostatní holky v podpatečkách a na pohodičku. Udělala jsem ostudu, nám českým holkám, pardon:-D Takže si budu hrát na švadlenku. Kdybych byla opilá, tak se mi to nestane, to mám za svoji střízlivost:-D
V
pondělí je každý podrážděný...
Ráno
vstanu a sotva co protřu oko, se na mě vrhne socialistická
uklizečka v zástěře, co kdysi bývala modrá. Rozcuchané vlasy,
vykulené oči a zlatý zuby, co se zubař uplně netrefil na to
pravé , to vše jen podtrhuje její autoritu. Začala na mě ječet,
že mě vykopnou z koleje, páč jsem neuklidila kuchyň. Měla jsem
přece večer vysačku na klice! Hmm... ta vysačka se tam objevila
teprve ráno a bohužel jsem neměla tucha, co znamená. Teď už to
vím a čeká mě úklid zasviněný kuchyně dnes večer. Moooc se
těším... (Jo když na mě tak řvala ta uklizečka a já
nechápala, co po mě chce, tak mě prostě čapala a táhla mě do
pokoje nějakýho kluka, co tu je vedoucím patra:-D jako fajn, já
ještě v pyžamu – tílko a šortky. Už jste se někdy prali s
uklizečkou? Já dnes ráno.... Mě nikdo polonahou tahat po cizích
pokojích nebude, mě teda ne!)
Přijdu
do školy a jdu do mezinárodní kanceláře, protože ještě
neodeslali Exchange learning agreement do Finska, což by mohl být
velký problém. Ale vzhledem k tomu, že to závisí na ruské
byrokracii a ne jen na mě, tak snad budou mít ve Finsku pochopení,
že jsem se zdržela skoro 3! týdny....bože.
Přijdu
tam a ženská, co to má na starosti, se hodila s dítětem marod.
Super. Načež si mě k sobě pozvala podřízená téhle ženské
(už jsem o ní mluvila, blondýna, co si žehlí s vlasama i
mozek... a jen tak mezi řečí, začíná pěkně kynout, tímto
způsobem se v Rusku nevdá:-D) Začala že ve čt musím jít na
testy HIV (1000 rublů), musim zaplatit nové visa (1000 rublů),
musim odevzdat 6 fotek (300 rublů) a musim si zaplatit ruské
pojištění! Za jakou sumu ještě nevím. Ptám se jí, na co
pojištění, když už mám dvě. Snažila jsem se z ní dostat jen
logické vysvětlení. V kanceláři, kde sedí ještě dvě
kancelářský, ze mě udělala bučící mlékodávající zvíře,
které se stále ptá na nějaké hlouposti (přesné časy, za co
dávám své peníze, proč musím testy HIV, když jsem dárce krve,
kde je soukromá klinika, kde si můžu prodloužit isic...) všeho
se bojím a nechci za nic platit. Vysmála se mi přímo do obličeje
a že prý jestli si to chci ověřit, ať si jdu, kam chci.. Takhle
strašný chování jsem už dlouho nezažila a tímto způsobem se
mnou mluví pokaždé. Nejsem Finka, nejsem Francouzka, nejsem
Angličanka a už vůbec Američanka, tak ať si políbím sedací
část těla, že... Přemýšlím, jestli si stěžovat vedoucí
nebo rovnou ve Finsku. Nejsme žádná onuce, aby se mnou takto
mluvila.
No
prostě úžasné pondělí! A navrh ke všemu je sanitární den,
takže se ani neosprchuju! :-D
No co ti na to říct :)
OdpovědětVymazatChtěla jsi to - máš to! :D
Jinak stěžovat bych si zkusil. Otázka je, jak moc funkční to bude :/