Čert mi byl dlužen...

někdy už ráno, když se probudíte, cítíte, že zrovna tohle nebude váš den... nechali jste se ukecat do plesu na který se vám nechce, jelikož druhý den píšete těžkou zkoušku, na ten ples nemáte ani podpatky...jste unavený, trochu bez nálady po ránu (no co si budeme povídat, to já každé ráno:-D), ale stejně vstanete a jdete vstříc svým povinnostem.

Ve škole se dařilo, dostala jsem dva zápočty a odpadly dvě hodiny... cože se hodí, když nestíháte. To se stihnou třeba i ty podpatky aj se kus naučit z historického vývoje ruštiny že... Tak se ženu do prvního obchodu s obuví, proletim všechny nejmenší velikost, samozřejmě mi nic nesedí, ostatně jako vždy...pak zahlídnu číslo mé velikosti, rozběhnu se, vrátím se ke svým věcem.... a je po prdeli.
Ano prostě jsem nějak zapomněla na kabelku, která sic byla 2 metry ode mě, ale peněženku někdo stihnul vybrat. Nadávat mi nemusíte, následujícími scénami jsem se vytrestala sama.

Díky rychlé pomoci mé maminky a banky mi nestihly vybílit účet. Platebky zablokovány, všechno stopnuto... a teď tedy to hlavní, když jsem pojištěná proti krádeži že.. musím na to mít štempl od policie. Na koleji se ode mě odkázali, proč někomu pomáhat v nouzi, že?... Tak jsem si zavolala na policii sama, stálo mě to 15 minut úsilí, ale domluvili jste se, že za mnou pošlou dva střážníky sepíšeme to. Strážníci přijeli už 4 hodiny poté... oznámili mi, že ať se obleču, že to jedeme sepsat na stanici. Odvázaná jsem z toho nebyla.

Takový dva mladý cápkové.. nabrali si mě do auta a na férovku mě tam balit. Ale jsou okamžiky, kdy držíte prostě hudu a krok, páč potřebujete něco vy od nich a ne oni něco od vás... Na stanici mě předali vyšetřovatelům bo kdo to byl, nevím. Začalo se sepisovat. Neznám postupy v Čechách, ale proč se mě ptali, jestli jsem si boty vybrala a měla jsem v plánu si je koupit a jestli hotovostně nebo ne... šmarjá já nevim kdybych byl býval nebyl okraden, co bych byl býval byl dělal, že...no nic výpověď byla hotová za půl hodiny a pak mě čekal diktát. Musela jsem půlku věcí z toho přepsat na žádanku a podepsat, že všemu rozumím a nepotřebuji tlumočníka. Tuhle byrokracii bych pochopila, ale že to bude formou diktátu......

Já myslela, že to bude vše. Nebylo. Jelo se na místo činu. S psovodem, vlčákem, chlápkem – co bral otisky a fotil a ty dva vyšetřovatelé.. Brali si výpověď prodavaček a tak. Ne že by to nebylo zajímavý, ruský postupy vyšetřování. Ale... A ta půlhodinka hanby. Pro prodavače to bylo dobrý divadlo, myslim, že do toho obchodu už nikdy nepáchnu.

Tím to pro mě skončilo a myslím že i celé vyšetřování.. ale ten papír na pojišťovnu prostě potřebuju. Takže Rusko má moje otisky prstů a diktát psaný rukou...

No panu zloději mohu poděkovat, že mi zanechal aspoň mobil, bych byla asi jinak uplně v prdeli. V Rusku, bez platebek, 30 rublů po kapsách...takový stav beztíže téměř... teď se ukáže, kdo je tady můj kamarád..
Kdyby vám začali chodit sms z ruských čísel: „mám hlad“. Tak to byla všechno kamufláž a moje rodinka se mě chce zbavit. Ukradli mi identitu a prostředky na cestu zpět :-D

Ba ne, bez nich by to byl mnohem větší průser.... takže dík:)

P.S: omlouvám se za vulgarismy a chyby, nejsem jaksi dnes ve formě...