Rusko...: Новый Валаам

Původní Starý Valám se nachází v Karélii na jednom z ostrovů Ladožského jezera. Ovšem během rusko-finské válkybyl komplex terčem ataků a i když se mniši nechtěli evakuovat na nové místo, po čase ještě rádi utekli, protože útoky byly častější a častější. Evakuováno bylo asi 190 mnichů roku 1940. Nové místo jim bylo nabídnuto na fisnkém území. Tuto část země vlastnila vláda, nacházela se daleko od civilizace příroda byla nepoškozená, ideální místo pro mnichy. V Novém Valámu bylo jen pár budov a nic. Začali tedy stavět a tvořit svůj nový domov a dařilo se jim. Ovšem časem nastala situace, kdy mniši — pravoslavní — začali vymírat a noví nepřicházeli. Došlo to až do takového bodu, když zůstal jeden jediný poslední, který vedl bohoslužby a staral se o církevní majetek. V tu chvíli pochopili, že buď toto místo otevřeou všem církvím nebo toto místo zmizí. Takže v roc 1977 začal Nový Valám fungovat jako multicírkevní místo. Hrubě řečeno — mohli sem přicházet mladí Finové, kteří byli křesťani, ale ne zrovna pravoslavní. A začalo se jim dařit znova. Dnes z toho udělali i vcelku slušnej bussiness. Je tu malý hotel zhruba o 60 místech, prodávají mešní víno, rukodělné výrobky, církevní věci... a otevřeli tu něco jako restauračku. Za 14 euro se tu najíte formou bufetu. My jsme tam jedli také. Nejdřív jsem z toho nebyla moc nadšená, moc jsem tomu nevěřila, ale můžu říct, že tak výborný jídlo jsem hoooodně dlouho neměla. Poctivý, chutný, zdravý... Napucla jsem se pěkně:)

Chrám byl vysvěcen 6. června 1977 Archijepiskopom Pavlom a byl postavem v «severském ruském stylu», který krom jiného najdeme na severu Ruska, v Novgorodě a Pskově. Chrám má 14 zvonů, které byly převezeny ze Starého Valámu (rozeznívají se vždy 15 min před začátkem bohoslužby). Vše bylo převáženo loďmi, neboť i Nový Valám je u vody.
Většina ikon je též převezená ze Starého Valámu a jsou většinou z 18. nebo 19. století. Starší se nedochovaly, většinou shořely při požárech. Jediná ikona — Bohorodičky — pochází ze 14. století. Pochází z Řecka a byla darem svatému Areseniju — zakladatelu Koněveckého chrámu.
(Starý Valám zdemolován, vybrakován a hrozil úplný zánik. Kupodivu památku dalo Rusko opravit a znovu zprovoznit. Více vám povím, až roztaje sníh a já se tam konečně dostanu — páč jediná možnost je po vodě. Jako jo, můžete vznášedlem, ale já jsem stále jen student a mám se ráda...)

Klášter je mužský, žijí tu pouze mniši. Podle starobylého pravidla každý mnich musí mít svůj pokoj, aby mohl v klidu rozjímat a samozřejmě se chovat dle «božích» pravidel. Nic proti víře, ale tihle mužici v černých hábitcích a podivným úsměvem mě vždy trochu děsili. Ale umí super vařit :-D Jsou si sobě samostatní, alespoň to tvrdí... pěstují, chovají, vyrábějí... Jak sami propagují, na bohoslužby přijďte kdokoli, kdykoli. Jde jim o mír a lásku v duši, útěchu, odpočinek, vnitřní vyrovananost člověka. Příroda je tu krásná, škoda, že to tu neuvidím na jaře. Poslední dobou to tu začalo fungovat i jako kulturní centrum.