Už jsem byla v ruské „báně“ (sauně), opila jsem se vodkou, slyšela ruskou balalajku a včera... jsem potkala medvěda! To bylo tak...
Jela jsem z Petrohradu zpět do Petrozavodsku. Chtěla jsem jet vlakem, ostatně jako vždy, ovšem už nebyly jízdenky, pešek... Trochu jsem propadala hiterii, jelikož práce do školy je více než moc a navíc mi čekal v sobotu zápočet z polštiny (o kterém jsem nevěděla, ale dala jsem ho! Uhuu:-D). K mému velkému překvapení jel už v 1 hodinu autobus, byly volné místa a platila jsem pouhých 600 rublů... No když jsem přišla na nástupiště a viděla jsem cestující, pochopila jsem, že to zas nebude až taková výhra, ale dostanu se domů...
Jakmile jsem usedla, usnula jsem... Když jsem se probudila, byli jsme na nějakém nádraží. Můj žaludek se hlásil, ale v batůžku už nic... Když v tom... bábuška začala křičet, že prodává pirožky (sama pekla, sama prodává). Koupila jsem si jeden se zelím a jeden s bramborou (ještě teplý) za krásných 36 rublů oba...
S plným žaludkem jsem si už více začala všímat okolí.. Projížděli jsme vesnicema a městečky. No spíše parodiemi na města... Prostředkem vedla asfaltka, po které jsme jeli a ostatní cesty byly už prašné, polňačky... Domy byly pouze dřevěné, polorozpadlé, s krásnýma zahrádkama, ale jinak vše v takovým stavu, že hrůza... Navíc ten bordel všude! Proč si to dělat hezké kolem sebe, že?!... Bylo vidět jen bábušky a mladý kluky, co si to šinuli kamsi, v teplákovkách a igelitkou... a ještě maminy s kočárkama, pravda. Občas tam byly i dva obchody! Někdy tyhle domky bývají alespoň barevně natřeny, ale tady to nehrozilo, všude šedivo... Ještě, že už je jaro:)
Přejeli jsme řeku Svir. Je asi tak 2-3 km od městečka. Řeka je to obrovská pro Čecha jako já... za řekou jsme silně brzdili, už jsem se lekla, co se děje, když koukám, že jsme brzdili medvědovi, co měl potřebu přejít silnici.
Obrovské a krásné zvíře. Majestátné a obávané. Byl to pro mě zážitek, potkat ho ve volné přírodě. Ale jsem ráda, že jsem seděla v autobuse! :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat